Kalendář akcí

Obsah stránky

Památky

DOLENÍ DOBRÁ VODA

Svatý Václav

Barokní pískovcová plastika hlavního patrona české země stojí na návsi před budovou staré školy. Je datována rokem 1780. Byla pořízena ke cti sv. Václava a na odvrácení cholery, která tehdy řádila. Na pískovcové základové desce je osazen nízký, v přední stěně vínovitě profilovaný sokl. Na něj nasedá vyšší kvádrový podstavec s barokní profilací v bočních stěnách, zakončený v horní částí stupňovitě profilovanou obloukovou římsou. Přední stěna, přizdobená volutami v plastickém rámci, obsahuje tesaný nápis: A: 1780/, dne 28. září /Obnoveno 1879//. Světec je zpo-dobněn v tradičním pojetí - je nakročený, na hlavě má knížecí čepici, levou zdviženou rukou drží praporec a pravá ruka je položena na štítu s orlicí.

Socha stála původně asi o 6 m severněji blízko bývalé kovárny. V roce 1879 byla přemístěna na současné místo a zároveň obnovena. Kronika školy o tom vypovídá: "Dne 28. záři 1879 byla znovu posvěcena důstoj. farářem z Hořic Haklem. Důstojný p. farář vyšel s procesím z Hořic a osadníci zdejší šli mu s učitelem a školní mládeží až za Hoření Dobrou Vodu naproti s hudbou, kdež byl od žákyně přiměřenou řečí uvítán, na to oboje procesí při hudbě a střelbě odebralo se k soše, kdež důstoj. p. farář měl slavnostní řeč a vykonal obřad církevní."

Krucifix - Ukřižovaný

Půjdete-li polní cestou k budovám bývalého výkupního skladu podél oploceného sadu, na jeho konci v kopřivách naleznete nízký pískovcový základ s vyšším kvádrovitým podstavcem.

Je to smutný pohled na torzo krucifixu, který zde od r. 1812 vítal pocestné, jdoucí k "Bažensky cestě", aby dále putovali do Hořic. Vlastní plastika byla patrně dílem lidového umělce. V dotazníku 7, r. 1920 se uvádí, že se jednalo o krucifix "s kriskem neumelim* a že "po prevratu rozbit". Ukřižovaného zde nechal postavit Václav Vávra, jak hlásá švabachem psaný nápis na přední stěně soklu: "Zweleben/ Z nakladu/ wencel. wawra/1812.//" V r. 1898 byl ještě obnoven nákladem rodiny Skaloudových, ale začátek 20. století se mu stal osudným.

 

Sv. Jan Křtitel (zaniklá památka)

Tato pískovcová barokní plastika stávala u Čelišovy cihelny. Zmiňuje se o ní ještě Národopisný sborník okresu hořického z r. 1895: "Jak barbarsky mnohdy nepovolaná ruka dotýká se starých památek, tomu nasvědčuje socha sv. Jana Křtitele. Natřen olejovou barvou vzbuzuje útrpnost kolem jdoucích. Smělý pohyb i této postavě jest dán, jenom zlozvyk doby barokové, svalstvo mnohdy v napuchlosti modelovati..." Dotazník z r. 1920 již uvádí: "k vuli hline jej složili několik roku však nepostavili... "

Zvonička (zaniklá památka)

Před čp. 19 (nové čp. 44) stávala lípa a u ní obecní sloupová zvonička. Za 1. světové války byl však zvon zrekvírován pro válečné účely. Po válce již obec nový zvon nezakoupila. Proto uspořádala v lednu 1927 veřejnou dražbu. Sloup i s lípou koupil tehdejší majitel čp. 19, řezník František Caldr.

HOŘENÍ DOBRÁ VODA

Ukřižovaný - Krucifix

Pískovcová plastika z r. 1859 je umístěna v parčíku, lemovaném řadou tují u křižovatky silnic do Hořic a Lískovic. Původně stála u silnice, směřující z křižovatky obcí k Hořicím, ale musela ustoupit stavbě nové správní budovy zemědělského družstva. Na základové desce stojí sokl, na jehož přední stěně je v rámci vyrytý nápis: "Budiž při mně/ V čas smrti mé/ V poslední čas/ Budiž můj hlas/ Ježíš, Maria a Josef."//
Na zadní stěně je vyryto: (dnes již velmi špatně čitelné) "Tento pomník/ ku duchovnímu vzdělání/ zbožných osadníků postavil/ Tobiáš Kořínek výměník /v Hoření Dobré Vodě L.P. 1859"//. Na ústředním kvádrovém podstavci je v mělké nice vytesán reliéf zpodobňující sv. Josefa a Marii, držící za ruku Ježíše. Sokl je v horní části ukončen stupňovitou profilovanou římsou s palmetou ve středu a s půlrozetami při okrajích. Na římsu je posazen krucifix, jehož pata je stupňovitě profilována a členěna vodorovnými římsami. Jedná se patrně o práci některého z místních školených kameníků s uplatněním prvků lidové práce.

Korunování Panny Marie

Pískovcový reliéf slojí na zahradě bývalého Rychterova mlýna čp. 130 (drive 23). Je datován 1858. Masivní, téměř 4 m vysoký objekt, má podobu kapličky s mělkou nikou. Na základový sokl je usazen nižší kvádrovitý podstavec, na jehož čelní stěně je nápis: "Nejsvětější Trojice/ Naše Opatrovnice/ Zbožně k Tobě vzdycháme/ O pomoc Tě žádáme!"// Reliéf, znázorňující korunování Panny Marie, je profesionální kamenická práce s přihlédnutím k lidovému pojetí. Ústřední zdobná část s reliéfem vychází z vodorovné vícestupňové profitované římsy, na bocích je obohacena o pilastry s korintskou hlavicí a je uzavřena obloukovou stupňovitě profilovanou římsou s volutovou palmetou. Na zadní stěně reliéfní desky je nápis: "Z nákladu Tobiáše Kořínka/ v Hoření Dobré = Vodě a pomoci dobrodinců - v roku 1858"//.


 

Pomník obětem 1. světové války

Pískovcová plastika stojí před kulturním domem. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo o dobrovodské pouti 20. července 1924. Kámen pochází z lomu v Podhorním Újezdě. Návrh pomníku je dílem rodáka z Dolení Dobré Vody, sochaře Rudolfa Zábrodského, působícího v Benešově u Prahy. Realizace v kameni se ujal kamenický mistr Stanislav Polák. Pomník byl pořízen z darů a jeho tehdejší cena obnášela 7.000 korun. Na třech pískovcových schodech je osazen vysoký do písmene v se rozšiřující podstavec, obklopený dvěma kameny, obloukově tvarovanými. V levém z nich je plasticky sekaný text: PADLÝM a jména: BRÁDLE FR./ BRÁDLE JAN/ NOVOTNÝ F./ v pravém: HRDINŮM a jména: KELLER J./ PIŠVEJC J./ POUR JOS./

Do středového kamene byla vložena schránka s pamětním spisem, různými listinami a Zvonička na návsidobovými mincemi a je zde dodatečně zasazená obdélná deska s nápisem: MIROSLAV VALENTA/ NAROZEN 30.11.1923 V D. VODĚ/UBIT NACISTY V HOLICÍCH/ 6.5.1945//. Ústřední plastika klečící truchlící ženy je usazena na dvou nízkých obdélných soklech. Průčelní stěna spodního obsahuje citát J. A. Komenského: "Věřím i já Bohu, že. po/přejití vichřic hněvu, vláda věcí/ tvých k tobě se vrátí, ó lide český."// Kolem pomníku jsou vysázeny tújky s lemujícím zdobně kovaným plotem.

Zvonička

Na návsi u hasičské zbrojnice stojí zvonička, jejíž zvonek byl pořízen v roce 1937 z veřejné sbírky občanů a 17. ledna 1938 zazněl poprvé jeho hlas. Nese nápis: "Hlas můj tě bude provázet na cestě poslední". V období okupace se zvon "ztratil" - byl zakopán v Olšinách a v květnu 1945 opěl zazněl.

 

 

 

 

Rodný domek "Národního" Vávry čp. 1 (dnešní čp. 15)

Přízemní roubený dům komorového typu se štítovou orientací ke komunikaci, s bedněnou lomenicí a dvěma okny ve štítovém průčelí. Mezi okny je vsazena žulová pamětní deska s textem: "Památce /= Národního =/ Vávry / 10.IX.1807 14.1X.1885."// Pod tím v pískovci text: "Hospodářsko čtenářská beseda národní Vávra/ v Horní Dobré Vodě 1910"//.

 


Sv. Jan Nepomucký (zaniklá památka)

Barokní pískovcová plastika stávala na prostranství před čp. 14, obklopená typickou balustrádou a čtyřmi mohutnými lípami. Kronika o ní vypráví: "Každoročně před svátkem Jana Nepomuckého konaly se u této sochy pobožnosti se zpěvy, které ponejvíce řídil Kořínek od "kříže" čís. 25. Vroce 1892 byla socha tato nějakým pachatelem skácena a rozbita a nová se více neřídila...Lípy byly vykopány a prodány rovněž tak i 4 sloupky kamene od zahrádky a tak místo toho se stalo nyní úplně prázdné a obec tím ztratila na své půvabnosti hlavně co se týče těch stromů slovanských, které má míti každý uvědomělý občan v lásce..."

 

Švehlův památník (zaniklá památka)

Mohutný hrubě otesaný pís­kovcový kámen tvaru zužující­ho se kvádru pocházel z lomu Josefa Budínského z Hořic. V horní části byl vytesán ná­pis "Švehla" a pod ním datace 1933. Kámen byl usazen na Hor­ce na pozemku Josefa Valenty z Hoření Dobré Vody čp. 31. Iniciátory postavení tohoto pa­mátníku byli členové tělocvičné jednoty Sokol z obou Dobrých Vod a místní občané s myšlen­kou uctění památky Antonína Švehly. Slavnostní odhalení památníku připadlo na 21. čer­vence 1935, kdy se slavila v ob­ci pouť. Kolem kamene byly osázeny čtyři vlašské topoly a upravena skalka. Další historie tohoto památníku je již bohužel odrazem doby. Po r. 1948 byl monument skácen, ale neodvezen. Ještě v roce 1968 byl zno­vu postaven, i když již s oseka­ným nápisem. V říjnu roku 1977 byl kámen skácen, odvezen a topoly vykáceny.


 

Patička stránky