Obsah stránky

Archeologie

Dobrá Voda u Hořic leží v nejúrodnější části Jičínska a dvě katastrální území, na kterých se obec rozkládá, patří k nejbohatším archeologickým lokalitám regionu. Nálezy získávané již více než sto let tvoří podstatnou část archeologické sbírky Městského muzea v Hořicích.

Příhodné přírodní podmínky pro osídlení trvají od mladší doby kamenné dodnes, a proto se v Dobré Vodě stále stavějí nové domy a budují inženýrské sítě. Při těchto stavbách jsou stále objevována stará sídliště a stopy po pobytu obyvatel doby kamenné, bronzové, raného a vrcholného středověku i novověku. Území dnešní Dobré Vody je osídleno od 6. tisíciletí př.n.l.

Nejvíce archeologických památek bylo objeveno, narušeno a z velké části zničeno při těžbě cihlářské hlíny v cihelně, jež byla po vytěžení zavezena, nebo podle návrší "Na Mohejlíku". Zde bylo objeveno žárové pohřebiště lidu popelnicových polí, kostrové hroby Keltů a dva hroby slovanské. O žárových hrobech lidu popelnicových polí je zachován zápis v obecní kronice k roku 1881. Nalezené nádoby si ponechal p. Bradka, dozorce nad dělníky upravujícími úvozovou cestu od čp. 15 podle cihelny a přes železniční trať. Jednu nádobu rozbitou na střepy uložil do sbírky místní školy řídící učitel.

Jak je výše uvedeno, katastrální území Horní i Dolní Dobrá Voda bylo osídleno již v 6. tisíciletí př.n.l. /neolit, mladší doba kamenná/ prvním zemědělským lidem přišlým do Střední Evropy postupně z oblasti Balkánu a Předního Východu. Na nálezy z tohoto období /mladší doba kamenná - neolit/ upozorňovali v dopisech do muzeí v Hořicích a Hradci Králové dva místní učitelé pánové Junek a Freiberk. Keramika a kamenné nástroje byly nacházeny v poloze "Dráha"/"Na drahách" nebo také v úvozu za domkem pana Knopa směrem k Lískovicím, kde byl i hliník cihelny v poloze "za sadem Štěpánčiným". Všechna tato místa leží na katastru Dolní Dobré Vody při západním okraji obce na sprašové návěji a u zaniklé vodoteče. Tato místa byla těžce poškozena stavbou kališť Básnického cukrovaru. Nejzřetelnějšími nálezy z těchto míst byly přirozeně broušené kamenné nástroje většinou sebrané na polích. Několik objektů bylo v závěru 19. století narušeno orbou a cestou. K dataci osídlení slouží zdobený střep uložený v muzeu v Hradci Králové - lze jej zařadit do období lidu s keramikou lineární /6. tisíciletí př.n.l./. Kamenné nástroje jsou uloženy v muzeu hořickém. Tvarově patří ovšem další kultuře, a to lidu s keramikou vypíchanou, její mladší fázi.

Další sídliště z mladší doby kamenné leželo na katastru Horní Dobré Vody, západně od obce v okolí návrší v poloze zvané "Horka", "Meziluží" a na poli pana Poura. l zde byly nalezeny broušené kamenné nástroje, které lze datovat do mladšího období kultury lidu s keramikou vypíchanou 15. tisíciletí př.n.l./. Několik kamenných nástrojů bylo uloženo do sbírky místní školy, odkud byly převedeny do královéhradeckého muzea.
Do pozdní doby kamenné lze datovat vzácný nález ploché měděné sekery učiněný v roce 1889 v poloze "Meziluží". Kamenný nástroj z téhož období je uložen v archeologické sbírce muzea Lázně Bělohrad. 
Starší a střední doba bronzová je obdobím, kdy celé severovýchodní Čechy byly krajinou spíše procházenou než trvaleji osídlenou - ojedinělé nálezy keramiky a bronzů to potvrzují. V regionu totiž chybějí zdroje kovů u krajina byla velmi pravděpodobně "vybydlena" po velmi intenzivním sídlení nositelů prvních zemědělských kultur neolitu a eneolitu.

Po regeneraci zdrojů /obnově lesů a plodnosti půdy/ byla krajina opět velmi intenzivně osídlena lidem popelnicových polí, který ji obýval po tisíc let, Přirozeně, že území dnešních obcí Horní a Dolní Dobrá Voda bylo součástí krajiny tímto lidem osídlené. Poměrně výjimečným je hromadný nález keramiky v podobě asi 20 kg střepů objevený v kulturní jámě odkryté při stavbě bytových domů v severovýchodní části Dobré Vody v roce 1977. Ze střepů bylo slepeno pět zásobnic, dále fragmenty koflíků, miniaturní nádobky a další tvary, které patří nejstarší kultuře lidu popelnicových polí v severovýchodních Čechách /kultura lužická/. Sídliště následující kultury tohoto období bylo zjištěno nálezem keramiky v roce 1985 /kultura slezskoplatěnická/. Z jeho areálu možná pocházejí i dva bronzové srpy objevené v roce 1887 a uložené dnes v muzeu hořickém.

Pohřebiště lidu popelnicových polí bylo částečně zkoumáno Františkem Pokorným v cihelně /k.ú. Dolní Dobrá Voda/, kde byly hroby těžbou hlíny zcela ničeny. V roce 1890 byl vyzvednut jeden žárový hrob, který byl přenesen do muzea v Hořicích v Podkrkonoší. Do tohoto muzea se pak dostávaly i nálezy keramiky /mimo jiné i nádobky zvířecí podoby, chřestítka a cedníky, hliněná lžíce/ a několika bronzových předmětů /jehlice, náramky/ z postupně ničených hrobů. Všechny je lze časově zařadit do prvního stupně kultury slezskoplatěnické /11. století př.n.l./.
Ze starší doby železné nejsou k dispozici žádné nálezy podobně jako z většiny území severovýchodních Čech. O to bohatší jsou nálezy z keltského pohřebiště, odkrývaného po částech od roku 1897 v prostoru severovýchodně čp. 36 v cihelně /katastr Dolní Dobrá Voda, ppč. 356, 357/. I o těchto nálezech je zápis v obecní kronice k roku 1887. Většinu hrobů odkryl František Pokorný sám, v roce 1901 s ním kopal i přední český archeolog Josef Ladislav Píč, v roce 1904 zde kopal Ludvík Domečka.

Nálezy byly děleny mezi muzea v Praze /Národní muzeum/, Hradci Králové a Hořicích. Celkem bylo zachráněno asi 25 hrobů převážně bojovníků, které tvoří samozřejmě pouze část plochého kostrového pohřebiště. Muži se zbraněmi /zvláště meči/ byli skutečně bojovníky, kteří své zbraně užívali v boji. Na jedné z mužských lebek byla zjištěna zahojená starší sečná rána. Jednalo se o příslušníky vojenské vrstvy, která se účastnila bojů a byla rozhodujícím činitelem dění v této době. K bohatým hrobům bojovníků patřily i bohaté hroby žen. V Dobré Vodě byly ovšem i zcela chudé hroby bez milodarů.

V hořickém muzeu jsou uloženy milodary z těchto mužských, ženských i dětských hrobů - bronzové nánožní kruhy, náramky a spony, hroty kopí, pasové řetízky, kování štítu /obvykle dřevěného, někdy i koženého/, železné spony a náramky a především železné meče často se zbytky pochev. K nečastým milodarům patří i lignitové /švartnové/ náramky.

Stopy po laténském sídlišti byly objeveny v poloze "Na kamenci" nebo "U horky" v r. 1984. Z prvních čtyř staletí nejsou z Dobré Vody zatím k dispozici žádné archeologické nálezy. V severovýchodních Čechách bylo osídlení velmi řídké, zatím bylo zachyceno několik sídlišť a několik hrobů.

Severovýchodní Čechy byly od počátku první třetiny 6. století osídlovány Slovany. V Dobré Vodě byl jejich pobyt zjištěn nálezy keramiky datované do druhé poloviny 9. století. Ve stejné době byli pohřbeni dva jedinci v zaniklé cihelně u nádraží Českých drah. Oba hroby byly kostrové a pravděpodobně ženské, z jednoho pochází bronzová záušnice, typický slovanský ženský šperk. Keramika 10. - 13. století byla opakovaně nacházena při těžbě cihlářské dílny v cihelně ve východním okraji Dobré Vody.

Osídlení doby hradištní /slovanské/ pravděpodobně bez přerušení pokračovalo do vrcholného středověku. Při zemních pracích jsou běžně nacházeny střepy nádob ze 14.- 17. století. Nápadným nálezem bylo dvacet železných podkov, které byly objeveny při melioracích v místech zvaných "Na království" a "Meziluží" na katastru Horní Dobré Vody. Směrem k Lískovicím byly objeveny dvě ostruhy, podkovy a halapartny. Na zahradě pana Vraštila v roce 1927 železný meč ze 17. století, považovaný za švédský. Tyto nálezy ukazují na pobyt ozbrojenců ve vsi, která měla dvě panská sídla.

V Horní Dobré Vodě stála tvrz pod dnešním čp. 2 v čele návrší vybíhajícího k vodoteči. První písemná zmínka k roku 1415 koresponduje s nálezy keramiky na návrší a v jejím okolí. Kamenná stavba se v 17. století stala součástí hospodářského dvora. Byla barokně přestavěna, aby pak pro špatný stav byla zbořena v roce 1974 /!/.

V Dolní Dobré Vodě stálo panské sídlo v areálu dnešního čp. 15 rovněž na terénní vlně nad vodotečí a zaplavovanými loukami. Tato tvrz byla mladší než předcházející, byla postavena po roce 1505. Z této pozdně gotické stavby byl pro současnou stavbu stodoly využil renesanční portál s pozdně gotickou profilací a stopami po malbě. V nedávné době byl k němu nešetrně přizděn přístavek obytného domu.

Z uvedených údajů vyplývá, že Dobrá Voda a její okolí je územím s archeologickými nálezy první kategorie. Z toho vyplývá i nezbytnost provádět archeologický dohled při všech zásazích do země a v případě potřeby provést záchranný archeologický výzkum. Ochranu těchto památek ostatně ošetřuje zákon o státní památkové péči č. 20/87 Sb. a jeho novela č. 242 z r. 1992. Ovšem bez přispění lidí bydlících v takovýchto místech se záchrana archeologických památek daří jen sporadicky. Jakýkoli postih za jejich ničení již nic nenapraví, protože archeologické památky lze zničit jen jednou.

Patička stránky